Vzdělávací plán

Charakteristika ŠVP

Zaměření školy

Základním cílem všech zaměstnanců školy je nejen snaha rozvíjet u žáků všeobecné znalosti, schopnosti a dovednosti a vychovat z každého žáka všestranně vzdělaného člověka, ale také nabídnout žákům pestrou škálu činností, kde mohou uplatnit svůj specifický zájem, případně talent. K tomu přizpůsobujeme výuku i mimoškolní činnost. Nabídku volitelných předmětů jsme zaměřili převážně na:

• rozvíjení schopnosti komunikovat
• získávání potřebných informací, znalostí a rad pro praktické využití v reálném životě.

Podporujeme soutěživosti našich dětí (i v rámci žáků okolních škol):

• organizujeme vědomostní, dovednostní a sportovní akce
• naši žáci se zúčastňují mnoha okrskových a okresních soutěží
• pořádáme soutěže ve sběru papíru, plastových láhví a jiných odpadových surovin

Důraz klademe na rozsáhlý preventivní program, jejíž cílem je zapojit maximální počet žáků do mimoškolní činnosti:

• nabízíme širokou škálu zájmových kroužků
• žáci mají zdarma k dispozici internet
• pro své potřeby mohou žáci využít moderní školní knihovnu – Infocentrum
• organizujeme výlety a exkurze s naučnou tématikou

Výchovné a vzdělávací strategie

Strategie školy, jíž chceme cíleně utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, se tvořila již při tvorbě školního vzdělávacího programu. Na základě důkladné analýzy se vytvořil atraktivní učební plán (široká nabídka volitelných předmětů). Tvorba učebních osnov pro jednotlivé předměty pak byla vytvářena na základě těchto kritérií:

• omezit obsah učiva
• zaměřit se na znalost základních pojmů a informací
• vyčlenit dostatek časového prostoru pro samostatnou práci žáků
• začlenění projektové výuky a jiných netradičních metod výuky
• praktické procvičování znalostí a organizování poznávacích exkurzí

Kvalitně zpracovaný školní vzdělávací program se stane funkčním, pokud se podaří dosáhnout těchto cílů:

• učitelé novými metodami výuky přesvědčí žáky o jejich skrytých schopnostech a dovednostech
• vytvoří se dokonale fungující a spolupracující vazba učitel – žák – rodič (případně i PPP)

Výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy

Smyslem a cílem základního vzdělávání je tak vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. V etapě základního vzdělávání považujeme za klíčové tyto kompetence:

Kompetence k učení

• vybíráme a využíváme vhodné způsoby, metody a strategie pro efektivní učení
• plánujeme, organizujeme a řídíme vlastní učení
• projevujeme ochotu věnovat se dalšímu studiu
• motivujeme k učení, vysvětlujeme jeho cíl a smysl, podněcujeme k touze po nových informacích
• vyhledáváme a třídíme informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně používáme v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
• uvádíme věci do souvislostí, propojujeme do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho vytváříme komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
• pozorujeme a experimentujeme, získané výsledky porovnáváme, kriticky posuzujeme a vyvozujeme z nich závěry pro využití v budoucnosti
• poznáváme smysl a cíl učení, vytváříme pozitivní vztah k učení, hodnotíme vlastní pokrok, plánujeme, jak učení zdokonalit
• učíme využívat k učení vlastní zkušenosti a poznatky
• vedeme žáky k používání správné terminologie
• vedeme žáky k systematickému pozorování, popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
• učíme práci s chybou
• zapojujeme žáky do soutěží a olympiád

Kompetence k řešení problémů

• vnímáme nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpoznáváme a snažíme se pochopit problém, přemýšlíme o příčinách problému, promýšlíme a plánujeme způsob řešení
• vyhledáváme informace vhodné k řešení problému, využíváme získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení
• podporujeme samostatnost při řešení problému, volíme vhodné způsoby řešení
• hodnotíme výsledky svých činů a sledujeme pokrok při řešení problémů
• vedeme žáky k vytváření postojů k problémům
• používáme kritické myšlení a možnost obhajoby vlastního rozhodnutí
• podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémových situací

Kompetence komunikativní

• rozvíjíme u žáků dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi (odmítání, řešení konfliktů a rizikových situací, vyjednávání apod.) prostřednictvím základních komunikačních dovedností pomáháme žákům hledat
• cestu založenou na dobrých mezilidských vztazích a vytvářet příležitosti k rozvíjení pozitivních interakčních dovedností pro život (aktivní naslouchání, vedení dialogu, obhajování stanovisek, vyjednávání, komunikace v týmu, podřízení se, vedení týmu apod.)
• podporujeme přátelskou atmosféru mezi žáky
• požadujeme souvislé odpovědi, myšlenky a názory v logickém sledu, dbáme na kultivovaný projev písemný i ústní
• umožňujeme žákům prezentaci výsledků své práce před spolužáky

Kompetence sociální a personální

• organizujeme práci ve skupině i v týmu, vytváříme společně s žáky pravidla práce, pozitivně ovlivňujeme kvalitu společné práce, hodnocení zájmu a snahy
• podílíme se na utváření příjemné atmosféry v týmu, ohleduplně a s úctou jednáme s jinými lidmi
• přispíváme ke spolupráci s druhými
• podporujeme sebedůvěru a samostatný rozvoj, rozvíjíme pocit sebeuspokojení a sebeúcty
• upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle
• respektujeme dohodnutá pravidla

Kompetence občanské

• formujeme u žáků jejich volní a charakterové rysy
• učíme správně reagovat v krizových situacích, zdůrazňujeme důležitost vzájemné lidské spolupráce (například při katastrofách)
• seznamujeme žáky s pravidly předlékařské první pomoci
• umožňujeme žákům vžít se do rolí v různých životních situacích a řešit je
• vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k ostatním
• respektujeme názory druhých
• zdůrazňujeme rovnost lidí a potřebu jejich vzájemné spolupráce
• učíme myslet v souvislostech
• připomínáme propojenost našich kulturních tradic
• nabízíme příležitost k pochopení práv a povinností občana ČR prostřednictvím modelových situací a prožitků
• zapojujeme do aktivit souvisejících s ochranou a podporou zdraví
• třídíme odpad

Kompetence pracovní

• dbáme na ochranu zdraví při práci
• volíme takové úkoly, které jsou použitelné v běžném životě
• vytváříme prostor pro přijímání promyšlených rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci
• poukazujeme na možná rizika a hledáme cesty k jejich minimalizaci
• uvědoměle, správně a bezpečně volíme a používáme různé pracovní nástroje
• odvádíme práci v co nejlepší kvalitě a co nejhospodárněji
• domlouváme se na pravidlech bezpečného chování a práce
• případnou chybu využíváme pro další učení
• vedeme k odpovědnosti každého člověka jako spotřebitele při ochraně životního prostředí
• respektujeme hygienická pravidla a používáme ochranné pracovní prostředky
• používáme pravidlo přímého důsledku při poškození majetku školy
• efektivně organizujeme vlastní práci
• používáme různé zdroje k získávání informací
• hodnotíme a sebehodnotíme, používáme zpětnou vazbu

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Systém péče o žáky se speciálně vzdělávacími potřebami

Do integračního programu zařazujeme zejména žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními. Vzdělávání žáků uskutečňujeme formou individuální integrace do běžných tříd Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro pracování PLPP a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu IVP. PLPP a IVP zpracovává škola. PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním proběhnou rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.
V souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se výstupy minimální doporučené úrovně využijí v případě podpůrných opatření od třetího stupně pouze u žáků s lehkým mentálním postižením. Výstupy, upravené v IVP žáků s lehkým mentálním postižením na základě minimální doporučené úrovně v rámci podpůrných opatření, jsou na vyšší úrovni než očekávané výstupy stanovené v RVP ZŠS. K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření
IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb., upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva.
Náhrada části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo náhrada celého vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru jiným, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků, se využívá podpůrné opatření úprava obsahů a výstupů ze vzdělávání, prostřednictvím podpůrného opatření IVP u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními lze v souvislosti s touto náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů, změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV. Pro žáky s jiným než mentálním postižením uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona
je možné upravit očekávané výstupy nebo nahradit vzdělávací obsah, jehož realizaci objektivně neumožňuje jejich znevýhodnění, jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z doporučení školského poradenského zařízení.
Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením jsou zohledňována jejich specifika: problémy v učení – čtení, psaní, počítání; nepřesné vnímání času; obtížné rozlišování podstatného a podružného; neschopnost pracovat s abstrakcí; snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou; problémy s technikou učení; problémy s porozuměním významu slov; krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost; nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti.
Mezi podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují, patří například posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů; pravidelné a systematické doučování ve škole, podpora přípravy na školu v rodině, podpora osvojování
jazykových dovedností, podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga.

Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků škola umožní:

• uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností a při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
• všechna stanovená podpůrná opatření při vzdělávání žáků;
• při vzdělávání žáka, který nemůže vnímat řeč sluchem, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám a s jehož užíváním má zkušenost;
• při vzdělávání žáka, který při komunikaci využívá prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám;
• v odůvodněných případech odlišnou délku vyučovacích hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo dělení a spojování vyučovacích hodin;
• pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona případné prodloužení základního vzdělávání na deset ročníků;
• formativní hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základě žádosti zákonných zástupců žáka;
• spolupráci se zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby
• spolupráci s odborníky mimo oblast školství (zejména při tvorbě IVP);
• spolupráci s ostatními školami.

Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných

Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností. Výuka žáků probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu
včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Škola tedy využívá pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li
to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování odpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky.

Školní vzdělávací program si klade za cíl vytvořit pro každého žáka prostředí
rozvíjející jeho nadání, talent a zájmy tím, že zajistíme:

• individuální přístup k žákovi, diferenciaci úkolů k přípravě a hledání řešení
• předčasný nástup ke školní docházce
• nabídku volitelných a povinně volitelných předmětů a zájmových kroužků
• rozšířenou práci s odbornou literaturou
• možnost navštěvovat výuku určitého předmětu ve vyšším ročníku
• náročnější úkoly při vzdělávání i organizaci výuky (vedení skupiny spolužáků)
• vnitřní diferenciaci žáků v některých předmětech
• nenásilnou kompenzaci výkyvů v chování
• zapojení do soutěží, kvalitní přípravu na ně
• volný přístup žáků k ICT při dodržení vnitřních pravidel
• sportovní činnost pohybově nadaným žákům
• občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby ze strany žáka
• účast na výuce některých předmětů se staršími žáky

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

Do této skupiny patří žáci z odlišného sociálně, kulturně a jazykově odlišného prostředí. Hlavním problémem bývá zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. V případě potřeby vypracujeme pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, volíme odpovídající metody a formy práce a využíváme specifické učebnice a pomůcky. V případě většího znevýhodnění zajistíme ve spolupráci s PPP Zlín zajištění skupinové nebo individuální péče. Důležité je vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí a nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm – PPP Zlín.